History of Czechs in Ohio (part 2): they were hated at first / Historie Cechu v Ohiu: zprvu je vsichni nenavideli

The second part of the history of Czechs in Ohio is here (you can read the first part here) and even though I do not live in Ohio myself, I was engrossed in reading (and translating!) it:

‘So Gustav Adam, the first Czech immigrant to Ohio, was dead and what happened then? The Czech immigrant torch overtook Jindrich Hladik from Prague and a few Czech Jewish men such as Leopold Levy from Smetanova Lhota u Pisku, Bernard Weidenthal from Vestice u Tabora and Zikmund Stein from Prague. Levy had a fabric store  and Stein opened up a little pub on  Seneca Street, while Hladik owned a food market. In 1849 inhabited Cleveland also a 22-year-old Abraham Weindenthal whose offspring became excellent journalists.

In 1852 arrived to Cleveland 16 new Czech families and their beginnings were not pretty. Since the women were accustomed going to the town bare-foot and with scarfs tied around their heads, the locals thought of them as Gypsies. The local kids would through stones at them, swear at them and adults would not let them stay in any of the houses. That is why ALL of those 16 families (??? members???) ended up living at the  above mentioned, generous Leopold Levi’s small backyard (his house was very small already) for quite some time. They had no money and Mr. Levi was helping to feed them. These Czech men and women would also go to the local slaughter-house where they were given free organs such as lungs, liver, kidneys, tails and legs – parts that were otherwise thrown away into the river – to make additional meals in order to feed their families.

Americans changed their unwelcoming attitude toward the Czechs quite quickly, however. They realized that the men are strong, reliable and skilled workers. They had the same great experience with the Czech women, who became very desirable when it came to a domestic help. “The reign of a Czech woman made the house clean as a whistle”, they would say.  The masters of the house very soon realized they can put them in charge of cooking as well since the women knew how to cook from their home country. All in all,  the hard-working and honest spirit  of Czech men and women won Americans over and they become a reputable group in the society.’

CZ: Druha cast historie Cechu v Ohiu je tu (prvni cast muzete najit zde)! Musim se vam priznat, i kdyz neziji v Ohaiu, je to zajimave poctenicko….

‘Hned po něm se usadili v Clevelandu koncem let čtyřicátých Jindřich Hladík z Prahy a
několik českých židů: Leopold Levy ze Smetanovy Lhoty u Písku, Bernard Weidenthal z
Věštce u Tábora a Zikmund Stein z Prahy. Levý měl v Clevelandu malý obchod se střižným
zbožím a Stein malý hostinec a hotel na ulici Seneca. Hladík, který zemřel v Clevelandu již r.
1850, měl společně s jedním Němcem obchod s vejci, máslem, sýrem a rybami. Weidenthal
podobně jako jeho budoucí švagr Levy měl střižní obchod. Podle Levyho byli v době jeho
příchodu do Clevelandu další Češi, a sice Umlauf, povoláním barvíř, Adam Gottfried a jistý
Fuchs. Umlauf záhy zemřel a Fuchs se odstěhoval zpět do Čech. Dlužno též poznamenat, že
rok po příchodu Levyho přijel za ním jeho otec s matkou a 19 letou sestrou, která se později
provdala za přítele Weidenthala. Podle židovských pramenů žilo tu v té době ještě několik
dalších židovských rodin z českých zemí. V roce 1849 sem přijel dvaadvacetiletý Abraham
Weidenthal, jehož rodina později v Clevelandu vynikla v žurnalistice. Působil tu též mladý
český rabín Josef Levy z Písku, který vlastnil v Clevelandu obchod se smíšeným zbožím.

Větší přistěhovalecký ruch nastal r. 1852, kdy přibyli do Clevelandu Jan Havlíček z
Varvažova u Písku, Václav Žák, taktéž z Varvažova, který byl v Clevelandu prvním českým
pekařem, bednář Josef Kříž že Smetanovy Lhoty v píseckém kraji, zedník Jan Vitoň z Černé u
Orlíku, Josef Zelinka že Šerkové u Mirovic, kovář František Knechtl z Nenačovic a Josef Jan
Štedronský že Štedronína u Zvíkova. Tak píše ve své knize Jan Habenicht. V Dennici
novověku se můžeme dočíst, že paní Anna Máchova, nejstarší česká osadnice Clevelandu,
která se tu usadila s manželem, jenž jí předešel před 43 roky – tedy asi r. 1852, zemřela bez
smrtelného zápasu. Zesnulá byla z druhého českého transportu vystěhovaleckého. S
manželem a nejstarší dcerou tvořila jednu z 16 českých rodin, které se v Clevelandu r. 1852
usadily. Podle výpovědi starých usedlíků těch 16 rodin našlo v prvních letech provizorní
ubytování u laskavého českého žida jménem Levy. Nepochybně šlo o Leopolda Levyho, o
němž byla dříve řeč. Podle vzpomínek Leopolda Levého byli mezi těmito 16 rodinami Josef
Mach, Václav Žák, Jan Havlíček, Hála, Andres, Polák, Němec, Kotapis, Zajeda, Vrána,
Řehák a Pecák. Když přijelo do Clevelandu oněch šestnáct rodin, píše Hugo Chotek na

základě vzpomínek pamětníků, dostalo se jim od Američanů zdejších uvítání prašpatného, ba
přímo odstrašujícího. Po ženských, které odvážily se do města podle svého zvyku z Čech,
totiž bosy a v šátku na hlavě, bylo házeno kamením a uličníci městští tropili si z nich
posměšky a pokřikovali na ně. Považovali je za cikány a nový ten živel přistěhovalecký
nepovažovali za zdravý a vítaný. Nikdo z Američanů je nechtěl přijmout do bytu a celých
šestnáct rodin ubytováno bylo na dvoře a v kůlně pana Levyho, jenž sám obýval jen malý
baráček, kdež bydleli po celý týden. Jelikož neměli peněz, vypomáhal jim p. Levy
potravinami. Ženy i muži pak chodili dolů do jatek, kde zdarma dostávali plíce, játra,
ledvinky, ocasy a nožičky (vše co se obyčejně zahazovalo do řeky).
Za krátko však přišli Američané k jiným závěrům, když poznali, že muži jsou spolehliví,
zruční a věrní svým povinnostem a že jsou vytrvali a poctiví. Se ženami to bylo podobné.
Kterákoliv americká rodina k sobě vzala českou hospodyni, kuchařku, služku, nebo pradlenu,
nemohla si ji brzy dosti vynachválit pro její zručnost, rychlost, pracovitost a čistotu. Kde ruka
Češky vládla, píše Chotek, tam byl dům jako klícka a všude panovala vzorná čistota. Paní
domu se záhy přesvědčila, že může českému děvčeti svěřit celou domácnost, spižírnu i
kuchyni, neboť česká dívka se naučila spořivosti a kuchařskému umění již z domova.
Pracovitost, zručnost a poctivost Čechů a českých žen se stala všeobecně známou a
Američané nyní hleděli na nové přistěhovalce zcela jinak a naučili se jich i vážit.. Vzdor tomu
první Češi v Clevelandu dost zkusili, neboť práce bylo málo a proto i špatně placená. ‘

Autor: Miloslav Rechcígl

Source: http://krajane.radio.cz/articleDetail.view?id=1829